|
|
Neapolská žluť s obsahem cínu v 18.-19. století: technologická zvláštnost nebo zapomenutý pigment?
Grygar, Tomáš ; Hradil, David ; Hradilová, Janka ; Bezdička, Petr ; Fogaš, I. ; Machovič, V.
V tradičním evropském malířství se používalo několik žlutých pigmentů s obsahem olova. Postupy jejich přípravy byly pravděpodobně převzaty z postupů barvení skla a glazur, známých už od starověku. Popularita jednoho z nich, Neapolské žluti, je omezena obdobím od.17 do 19. století, a v průběhu této doby se její složení měnilo. Především její cín obsahující varieta, Pb2Sb2-xSnxO7-x/2, s jasně žlutým až citronovým odstínem, by se měla odlišovat od Neapolské žluti Pb2Sb2O7, která má tmavší, žloutkový odstín. Jejich odlyšný výskyt by mohl přispět k odhadu provenience malířského díla. Ověřujeme metody identifikace těchto dvou různých pigmentů a poprvé popisujeme použití Pb-Sb-Sn žluti ve středoevropské malbě, jednou v obraze z františkánského kostela v Kadani, a pak v polovině 19. století v obrazech dvou autorů z vídeňské Akademie.
|
host ::
RSS.